Jagad-Vilakshana Surya Kavacham
bRhaspatiH uvAcha |
indra SRNu pravakShyAmi kavaCha paramAdbhutam |
yaddhRtvA munayaH pUtA jIvanmuktAshcha bhArate || 1||
kavaCha bibhrato vyAdhirna bhiyA AyAti saNidhim |
yathA dRShTvA vinateyam palayante bhujaNgamAH || 2||
ShuddhAya gurubhaktAya sva-shiShyAya prakAshayet |
khalAya para-shiShyAya datvA mRtyumavApnuyAt || 3||
jagad-vilakShanasyAsya kavaCasya prajApatiH |
RShiH chaMdaH cha gAyatrI devo dinakaraH svayam || 4||
vyAdipraNAshe saundarya viniyogaH prakIrtitaH |
sadyo roga-haraM sAraM sarva-pApa-praNAnam || 5||
OM kLI^M hRIM shrIM shrIsUryAya svAhA me pAstu mastakam |
aShTAdAshAkSharo mantraH kApAlaM me sadAvatu || 6||
OM hRIM hRIM shrIM shrIM sUryAya svAhA me pAstu nAsikAm |
chakShurme pAstu sUryashcha tAraKaCha vikartanaH || 7||
bhAskaro meAdharam pAstu dantAn dinakaraH sadA |
praChaNDaH pAstu gaNDaM me mArtANDa karnameva cha |
mihirashcha sadA skaNDhe jaghe pUShA sadAvatu || 8||
vakShaH pAstu raviH shashvam-nAbhIm sUryaH svayaM sadA |
kaNkAlaM me sadA pAstu sarva-devanamaskRutaH || 9||
karNau pAstu sadA bradhnaH pAstu pAdau prabhAkaraH |
vibhAkaro me sarvAgaM pAstu saMtatamIshvaraH || 10||
iti te kathitaM vatsa kavaCha suManoharam |
jagad-vilakShaM nAma tri-jagatsu sudurlabham || 11||
purA dataM cha manave pulastyena tu puShkare |
mayA dataM cha tubhyaM tadyasmAi kasmAi na dehi bhoH || 12||
vyAdito mucyase tvAM cha kavaCasya prasAdataH |
bhavAnarogI shrImAMshcha bhaviShyati na saMshayaH || 13||
lakSha-varSha-haviSheNa yat-phalaM labhate naraH |
tat-phalaM labhate nUnam kavaChasyAya dhAraNAt || 14||
idaM kavaChamajnAtvA yo mURDo bhAskaraM yajete |
dasha-lakSha-prajapto'pi mantra-siddhirna jAyate || 15||
See the Sanskrit source
Sanskrit source
बृहस्पतिरुवाच |
इन्द्र शृणु प्रवक्ष्यामि कवचं परमाद्भुतम् |
यद्धृत्वा मुनयः पूताः जीवन्मुक्ताश्च भारते || १ ||
कवचं बिभ्रतो व्याधिर्न भियाऽऽयाति सन्धिम् |
यथा दृष्ट्वा वैनतेयं पलायन्ते भुजङ्गमाः || २ ||
शुद्धाय गुरुभक्ताय स्वशिष्याय प्रकाशयेत् |
खलाय परशिष्याय दत्त्वा मृत्युमवाप्नुयात् || ३ ||
जगद्विलक्षणस्यास्य कवचस्य प्रजापतिः |
ऋषिश्छन्दश्च गायत्री देवो दिनकरः स्वयम् || ४ ||
व्याधिप्रणाशे सौन्दर्ये विनियोगः प्रकीर्तितः |
सद्यो रोगहरं सारं सर्वपापप्रणाशनम् || ५ ||
ओं क्लीं ह्रीं श्रीं श्रीसूर्याय स्वाहा मे पातु मस्तकम् |
अष्टादशाक्षरो मन्त्रः कपालं मे सदाऽवतु || ६ ||
ओं ह्रीं ह्रीं श्रीं श्रीं सूर्याय स्वाहा मे पातु नासिकाम् |
चक्षुर्मे पातु सूर्यश्च तारकं च विकर्तनः || ७ ||
भास्करो मेऽधरं पातु दन्तान् दिनकरः सदा |
प्रचण्डः पातु गण्डं मे मार्ताण्डः कर्णमेव च |
मिहिरश्च सदा स्कन्धे जङ्घे पूषा सदाऽवतु || ८ ||
वक्षः पातु रविः शश्वं-नाभीं सूर्यः स्वयं सदा |
कङ्कालं मे सदा पातु सर्वदेवनमस्कृतः || ९ ||
कर्णौ पातु सदा ब्रध्नः पातु पादौ प्रभाकरः |
विभाकरो मे सर्वाङ्गं पातु सन्ततमीश्वरः || १० ||
इति ते कथितं वत्स कवचं सुमनोहरम् |
जगद्विलक्षणं नाम त्रिजगत्सु सुदूर्लभम् || ११ ||
पुरा दत्तं च मनवे पुलस्त्येन तु पुष्करे |
मया दत्तं च तुभ्यं तद्यस्मै कस्मै न देहि भोः || १२ ||
व्याधितो मुच्यसे त्वं च कवचस्य प्रसादतः |
भवानरोगी श्रीमांश्च भविष्यति न संशयः || १३ ||
लक्षवर्षहविष्येण यत्फलं लभते नरः |
तत्फलं लभते नूनं कवचस्यास्य धारणात् || १४ ||
इदं कवचमज्ञात्वा यो मूढो भास्करं यजेत |
दशलक्षप्रजप्तोऽपि मन्त्रसिद्धिर्न जायते || १५ ||